Léčivé účinky rostlin, které obsahují salicyláty byly známy několik století před našim letopočtem. Odvar z vrbových listů a kůry se používal po staletí pak k tlumení bolesti, horečky a léčbu zánětlivých onemocnění. Od roku 1899, kdy farmaceutická společnost Bayer registroval obchodní značku Aspirin pro kyselinu acetylsalicylovou (KAS), patří tato sloučenina k jednomu z nejpoužívanějších léčiv na světě. Brání srážení krevních destiček, má analgetický a protizánětlivý účinek. Terapeutický efekt závisí na velikosti denní dávky, která může být od 75 mg do 1.2 g.
V letošním roce bylo publikováno několik prací prokazujících ochranný účinek podávání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové u karcinomu prostaty. Na 13. konferenci Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR) bylo referováno o výsledcích studie, do které bylo zahrnuto 6 390 mužů s vysokým rizikem pro karcinom prostaty. Po čtyřletém sledování analýza výsledků ukázala, že užívání nízkých dávek aspirinu snížilo riziko rakoviny prostaty o 14% (Aspirin May Cut Prostate Cancer Risk: Study. Medscape. Sep 29, 2014). Alfonso a spol. (British Journal of Cancer 2014; 1-7. DOI: 10.1038/bjc.2014.271) vysvětlují mechanismus protektivního účinku KAS inhibicí aktivity enzymů, cyklooxygenázy-1 a 2 v nádorové buňce. Oba enzymy katalyzují tvorbu prozánětlivých prostaglandinů z kyseliny arachidonové. Autoři rovněž předpokládají, že KAS může také měnit strukturu některých buněčných molekul, např. ribonukleových kyselin nebo koncentraci acetylkoenzymu A.
Huang a spol. (Int Urol Nephrol. 2014;46:1715–1728.) analyzovali výsledky 24 klinických studií publikovaných v letech 1996-2013, které se zabývaly problematikou chemoprotekce karcinomu prostaty. Uvádí, že dlouhodobé užívání KAS vede k prokazatelnému snížení rizika rakoviny prostaty.
Všichni autoři se shodují v tom, že jejich výsledky je nutno považovat za předběžné a je zapotřebí dalších studií k jejich ověření.
Upozornění: Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Anopirin, Aspirin) se užívá jen na doporučení lékaře a po přísném zvážení poměru rizika a přínosu při současné léčbě antikoagulačními léky. Riziko vzniku nežádoucích účinků se zvyšuje u pacientů s renálním nebo hepatálním poškozením a u pacientů s vředovou chorobou.