Rakovina prostaty patří mezi nejvíce rozšíření formy rakoviny mužů v Evropě a Severní Americe. Jedna z obecně používaných forem léčení je hormonální terapie. Je řada klinických studií, které prokázaly zpomalení progrese nádoru a prodloužení přežití pacientů při použití této terapie.
Hormonální terapie je doprovázená řadou nepříznivých vedlejších projevů, např. zrychluje snižování hustoty minerálů v kostech a tak zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin kostí. Dochází ke zmnožení tukové tkáně a k poklesu svalové hmoty. Tím se zvyšuje riziko pádů a zlomenin, ale také riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu.
Vyvstává proto požadavek doplňkových postupů, které mohou výrazně zmírnit uvedená rizika. Ukazuje se, že tělesné, vhodně organizované cvičení a pohyb mohou zlepšit stav onkologických pacientů. V článku hodnotícím 10 klinických studií vlivu cvičení na stav pacientů podrobených hormonální terapii se prokázalo, že cvičení (silové i aerobní) zlepšuje fyzickou kondici pacientů podobně jako u zdravých lidí. U sledovaných pacientů snižovalo cvičení pocit únavy, zvyšovalo svalovou hmotu a sílu, zlepšovalo kardiorespirační zdatnost. Na druhé straně je zatím nejasný vliv cvičení na zdravotní stav kostí, biomarkery kardiovaskulárního rizika a na kvalitu života. Rozporné jsou i informace o vlivu fyzické aktivity na adipozní (tukovou) tkáň.
(Journal of Clinical Oncology 2014, 32:335-346. Doi: 10.1200/JCO.2013.49.5523)